Babylonská věž aneb jak se vyznat ve jménech rostlin

Lenka je vědecká pracovnice, botanička, popularizátorka světa rostlin všemi smysly a šéfredaktorka časopisu Nová Botanika.

Přehled o  botanice siličnatých rostlin by měl patřit k základnímu vzdělání každého aromaterapeuta. Ke škodě se u nás stejně jak ve světě přikládá botanice menší význam než organické chemii v souvislosti s naukou o éterických olejích. Přitom botanika je klíčem ke skvělému míchání aromaterapeutických směsí a orientace v latinských názvech vám pomůže orientovat se v tom, s jakým materiálem pracujete.

Tak ať se vám Lenčin článek o jménech rostlin hezky čte,

Kateřina

- aromaterapeutka a parfumérka

 

Bájnou babylonskou věž asi zdá téměř každý, i když, kdo ví? To bylo prý tak: v dávných dobách lidé hovořili jedním jazykem a všichni si rozuměli. Pak se rozhodli ke své oslavě postavit věž vysokou až do nebe. To se ale nelíbilo bohu a potrestal je za jejich pýchu tak, že jim změnil jazyky a rozehnal je po celé Zemi.

Pojmenování okolního světa tak, abychom si rozuměli a věděli, o čem hovoříme, je velmi důležité a je alfou a omegou civilizace.

Ať už se jedná o jména příslušníků tlupy, kmene či národa, pojmenování věcí, řek, hor či třeba zvířat a rostlin, správné jméno bylo a je předpokladem dobrého porozumění a i dnes se týká snad všech oborů lidské činnosti. Zkuste někoho nazvat jiným jménem, poslat přes jinou řeku, doporučit špatný telefon, nebo mu podat nálev ze špatně identifikované rostliny, která je třeba jedovatá. I to se může stát, pokud se správnému pojmenování nevěnuje dostatečná pozornost. Také máte někdy pocit, že někomu nerozumíte a on nerozumí vám?

Podobné jako ve všech oborech lidské činnosti je to i se jmény rostlin. Každá rostlina je identifikována svým platným jménem, které je jedinečné a unikátní jen pro ni a nepojmenovávají se jím žádné jiné rostliny.

Tak je to ve vědě, ale v běžném životě často dochází k mnoha zmatečným situacím, neboť se do hry přidávají další nahodilé prvky. Třeba peruánský balzám z vonodřevu balzámového (Myroxylon balsamum). Název byl ve své době zavádějící, neboť balzám byl pojmenován Španěly, kteří ho vyváželi do Evropy z přístavů v Peru. V té době se mělo za to, že ovšem v Peru strom neroste. Nyní již víme, že tomu tak není, neboť vonodřev balzámový roste i na území Peru. Pojmenování rostlinného produktu podle místa, odkud byl vyvážen do Evropy, bylo naprosto běžné, a často velmi zavádějící. Dalším faktorem je prodejnost, takže často byly voleny názvy exotické, orientální, a tedy komerční. Některé názvy byly vyloženě klamavé či úmyslně lživé. Tak je tomu dodnes.

 

Obrázek č.2

Již Carl Linné zavedl roku 1753 velice univerzální a nadčasová základní pravidla botanické nomenklatury založená na binomickém jmenosloví, což znamená, že každá rostlina má dvě jména, jméno rodové a jméno druhové. Ta ji spolehlivě identifikují, tvoří unikátní kombinaci.

V českém jazyce je taktéž vědecké jmenosloví následováno, což umožňuje i přesnou identifikaci rostlin (podobně je tomu však i u živočichů) v národním jazyce. A to není v jiných jazycích zdaleka běžné.

O české botanické jmenosloví se zasloužili především bratři Jan Svatopluk a Karel Bořivoj Preslové, kteří navrhli řadu českých jmen rostlin, z nichž mnohá jsou používána dodnes.

 

Obrázek č. 3

Druh, třeba heřmánek pravý, Matricaria chamomilla, je složen ze jména rodu (nomen genericum: např. Matricaria, heřmánek) a druhového přívlastku (epitheton specificum: např. chamomilla, pravý). To je důležité, neboť čeština rozlišuje rozdíl v postavení podstatného jména a přívlastku. Pokud je přívlastek za podstatným jménem, jedná se o jméno druhu. Pokud je před podstatným jménem, popisuje vlastnost (přídavné jméno). Nejjasnější je to na příkladu barev: Rosa alba je růže bílá, ovšem bílá růže je každá růže s bílými květy. Pro úplnost uveďme, že správně se Rosa alba píše Rosa × alba, kde × značí hybridní původ. Tato růže vznikla křížením dvou druhů, Rosa corymbifera a Rosa gallica, ale to jsme se dostali příliš do podrobností. Kromě jména rodového a druhového řadíme rostliny do vyšších hierarchických (taxonomických) kategorií, z nichž nejdůležitější jsou čeleď, řád, třída a oddělení. Pro růži jsou to čeleď růžovité (Rosaceae), řád růžotvaré (Rosales), třída vyšší dvouděložné (Rosopsida) a oddělení krytosemenné rostliny (Magnoliophyta). Máme také nižší kategorie pod úrovní druhu, poddruh, varietu a formu.

A k tomu ještě ve světě aromaterapie a vůní důležitý chemotyp, který však není taxonomickou kategorií.

 

Obrázek č. 4

Znát správná jména rostlin je velmi důležité, aby nedocházelo k záměnám, které mohou být v některých směrech velmi nebezpečné. Jistě vás napadnou záměny léčivých rostlin či jejich silic, tedy produktů éterických olejů. Uveďme si to třeba na již klasickém příkladu zlatého deště. Jméno zlatý déšť se požívá kvůli záplavě zlatých květů v převislých hroznech pro silně jedovatý keř či menší strom štědřenec odvislý (Laburnum anagyroides), jehož semena obsahují velké množství alkaloidu cytisinu (syn. laburnin) a jejichž konzumace může mít smrtelné následky. Nicméně množství žlutých květů má také zlatice převislá (Forsythia suspensa), která má významné léčivé účinky a jako léčivo se v bylinných směsích čínské medicíny vyskytuje již 4000 let. Extrakty z plodů mají totiž účinky antioxidační, antibakteriální, protinádorové, antialergické či neuroprotektivní. Ale také antivirové. A proto byly také v nedávné době forsythosid A a další látky testovány proti koronaviru SARS-CoV-2. Není tedy zlatý déšť jako zlatý déšť a znát správné jméno rostliny je naprosto klíčové.

Příště si ukážeme několik příkladů ze světa aromatických rostlin.

Zaujalo-li vás téma, přijďte na Lenčiny aromabotanické přednášky do Aroma ateliéru.

Poznejte svět aromatických rostlin a přihlaste se zde.

 

O autorce:

RNDr. Lenka Záveská Drábková, Ph.D.

Vědecká pracovnice, botanička, popularizátorka světa rostlin všemi smysly

Vystudovala odbornou biologii a získala doktorát se specializací na systematickou botaniku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Celou svou profesní kariéru se věnuje vědecké práci v Akademii věd ČR, nejprve v Botanickém ústavu a posléze Ústavu experimentální botaniky. Zabývá se fylogenezí, evolucí a taxonomií rostlin, evolucí genových rodin a rostlinnými hormony v evolučním kontextu. Publikovala 86 článků, 7 knižních kapitol a přednášela na 39 mezinárodních vědeckých konferencích.

Je zakladatelkou a šéfredaktorkou časopisu Nová Botanika, který přibližuje svět rostlin široké veřejnosti a kde jsou pravidelně prezentovány i aromatické rostliny, především v seriálu Rostliny a vůně. V projektu Aroma Botanika se zaměřuje na prezentaci nejnovějších botanických poznatků o aromatických rostlinách.

Více informací naleznete na www.LenkaZaveskaDrabkova.cz, www.NovaBotanika.eu, www.AromaBotanika.eu

 

Autoři obrázků:

(1) Pieter Bruegel: The Tower of Babel (Vienna), WikiMedia;

(2) Berg, O.C., Schmidt, C.F., Atlas der officinellen Pflanzen (1893-1902), Atlas. Off. Pfl., vol. 2 (1894), t. 58;

(3) Lenka Záveská Drábková;

(4a, b, d) Zdeňka Navrátilová;

(4c) Revue horticole, sér. 4 (1852-1974), Rev. Hort. (Paris), ser. 4, vol. 61 (1889), p. 185 f. 51.