Rozhovor s vědkyní a botaničkou RNDr. Lenkou Záveskou Drábkovou, Ph.D.

 

Myslím, že komunita aromaterapeutů v České republice má velké štěstí, že ve svých řadách může přivítat vědkyni a botaničku RNDr. Lenku Záveskou Drábkovou, Ph.D. Základní znalosti botaniky jsou totiž pro každého aromaterapeuta nesmírně důležité a začít se vzdělávat u Lenky může být prvním krokem. Lenka vystudovala odbornou biologii a získala doktorát se specializací na systematickou botaniku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Celou svou profesní kariéru se věnuje vědecké práci v Akademii věd ČR, nejprve v Botanickém ústavu a posléze Ústavu experimentální botaniky. Zabývá se fylogenezí, evolucí a taxonomií rostlin, evolucí genových rodin a rostlinnými hormony v evolučním kontextu. Publikovala 86 článků, 7 knižních kapitol a přednášela na 39 mezinárodních vědeckých konferencích.

Je zakladatelkou a šéfredaktorkou časopisu Nová Botanika, který přibližuje svět rostlin široké veřejnosti a kde jsou pravidelně prezentovány i aromatické rostliny, především v seriálu Rostliny a vůně. V projektu Aroma Botanika se zaměřuje na prezentaci nejnovějších botanických poznatků o aromatických rostlinách. Moc si vážím toho, že Lenka nově, počínaje podzim 2024 povede aroma botanické přednášky v Aroma ateliéru. Prozkoumat Cyklus 5 seminářů "Cesta kolem světa za aromatickými rostlinami" můžete zde. Já jsem se zúčastnila všech pěti přednášek a jsem opravdu nadšená. Na konci jedné přednášky jsem se Lenky zeptala, zda by neposkytla rozhovor pro blog Aroma ateliéru, abych vám, milým čtenářům, přiblížila botaniku v podání Lenky. Lenka souhlasila a tady jej máte. 

Tak ať se vám hezky čte povídání s Lenkou, 

Kateřina

- aromaterapeutka a parfumérka

 

Lenko, co pro tebe znamenají vůně a jak jsi se jimi začala zabývat v oblasti aroma botaniky?

Vůně mají v přírodě nezastupitelnou roli, provázejí nás od malička. Pomáhají nám odlišit dobré od zlého, použitelné od riskantního a příjemné od nepříjemného. Jak se říká, i mezi lidmi musí fungovat chemie. Řada lidí spolu vůbec nepromluví, protože jejich chemie není kompatibilní. A nenechme se mýlit, i rostliny používají vůně jako prostředek komunikace a to mě na rostlinách v poslední době velmi zajímá. Aromatické rostliny nás doprovázejí na každém kroku, jsou to léčivé rostliny, koření či zdroje éterických olejů. Jejich vůně nás provázejí po celý život. Právě Aroma Botanika zastřešuje veškeré odborné informace týkající se aromatických rostlin.

Ty se vlastně zabýváš rostlinami dlouhodobě, jak ses k svému oboru dostala a co tě k němu původně přitahovalo?

Má cesta k botanice byla poměrně přímočará, rostliny mě zajímaly odmalička a daly se doma dobře pěstovat, což se zvířátky je složitější (smích). Vyrůstala jsem ve vědecké rodině, takže když se nás ve škole na prvním stupni ptali, čím chceme být, mě jako většinu mých vrstevnic nenapadlo být prodavačkou, ale vědeckou pracovnicí. Zájem a vášeň pro rostliny a vědu mě provází celý život. Ze začátku mě nejvíce přitahovalo rostlinu správně určit a pojmenovat, to je naprostý základ, a odtud pramení i můj zájem o taxonomii. Dalším krokem bylo zkoumat, kam rostlina evolučně patří v rostlinné říši a jaké jsou vztahy mezi jednotlivými rostlinami a skupinami rostlin.

Jakým projektům se aktuálně věnuješ a jaký mají podle tebe potenciál ovlivnit tvou oblast výzkumu nebo společnosti jako celek?

Věda je zjednodušeně řečeno kladení si otázek a hledání odpovědí pomocí vědeckých metod. Otázek, a tedy projektů, mám rozpracováno celou řadu. Jedním z mých dlouhodobých projektů je taková detektivní práce spočívající v rozluštění evolučních vztahů v čeledi sítinovitých, to jsou rostliny, u kterých „nebotanik“, když je vidí, většinou zklamaně podotkne „tráva“. Jsou to např. sítiny – které určitě znáte jako trsy špičatých lodyh u rybníků s „chomáčky“ hnědých květenství. Jsou to rostliny velice zajímavé, u kterých aktuálně dochází k výzkumu celé řady potenciálně zajímavých léčivých látek. Sítinovité obsahují dvě hlavní bioaktivní skupiny látek, flavonoidy a fenantreny. V posledních letech jsou předmětem výzkumu právě fenantreny pro své antiproliferační vlastnosti. Kromě toho vykazují i antimikrobiální, analgetickou, protizánětlivou, antioxidační, anxiolytickou a hepatoprotektivní aktivitu. Současně jsou sítinovité důležitými rostlinami mokřadních ekosystémů a z jednoho druhu vysokého přes 4 metry si dokonce domorodci stavějí střechy, podobně jako z rákosu.

Vědecká práce je v podstatě nekonečný příběh, na začátku máte nějaké otázky a hypotézy, na které chcete odpovědět, při detailním studiu dané problematiky se vám při zodpovězení jedné otázky objeví hned několik dalších a tak to pokračuje dále, takže vlastně svým výzkumem přispíváte do mozaiky poznání daného oboru.

A o přenos poznatků z různých oborů a přibližování světa rostlin běžnému čtenáři se snažíme v časopise Nová Botanika, který jsem založila před sedmi lety. Tam se snažíme otázky a odpovědi, ale i celý pozoruhodný svět rostlin přinášet populárně-naučnou formou jak pro laiky i odborníky.

 

 

Jaké byly největší výzvy, kterým jsi čelila během své akademické a profesní kariéry, a jak jsi je překonala?

Výzvy máte ve vědecké práci na každém kroku. Největší výzvou na začátku mé akademické dráhy bylo začlenění molekulárně-biologických dat do systematického výzkumu sítin. Když jsem začínala svou práci na doktorátu, nebylo propojení tradičních taxonomických přístupů (což je morfologie, anatomie, karyologie a další) s molekulárními (tedy daty založenými na DNA a RNA) vůbec přímočaré, tak jak je tomu dnes. Na začátku studia těch tradičních přístupů jsem zjistila, že se bez těch tehdy modernějších neobejdu. Nicméně propojení různých přístupů ve studiu jakékoli skupiny organismů, nejen rostlin, je zcela zásadní a přináší nejlepší výsledky. Odjela jsem do Londýna a poté do Kodaně, kde jsem se naučila nejen daným technikám, ale i jinému pohledu na věc, než byl aplikován u nás.

Pro přírodovědce je také často výzvou nalézt objekt svého zájmu. To je i první krok v práci botanika. Nebývá to mnohdy jednoduché, terénní práce je spojena s celou řadou úskalí. V neposlední řadě s měnící se krajinou a ubýváním lokalit vzácnějších druhů.

Často přijdete/vystoupáte/vyšplháte/vylezete na lokalitu, která byla popsána v literatuře, ale ta již zanikla. Příkladem s dobrým koncem byla bika Seubertova, která je endemitem ostrova Madeira. Několik dní jsme ji hledali ve zbytcích přírodních porostů Laurisilva, leč bez výsledku. Den před odjezdem, kdy už jsme byli celí nešťastní, že odjedeme bez nálezu, jsme téměř v zoufalství navštívili sekundární eukalyptový les s tím, že třeba nějaké zbytky původní vegetace přeci jen nalezneme. Po vystoupání až na vrchol jsme objevili zbyteček původního lesa a hledanou biku Seubertovu. To bylo radostné shledání :-).

Možná ještě zmíním další takovou výzvu, na jejímž konci bylo založení již zmíněného časopisu Nová Botanika. Říká se, že pokud nejste schopni vysvětlit to, čím se zabýváte, své babičce, nejste odborníkem na dané téma. Pozadí této floskule mě kdysi přivedlo k tomu, že botanických výzkumů se provádí celé řada, ale veřejnost se o nich prakticky nic nedozví. Také zájem o rostliny třeba u nás není malý, nicméně řada informací se k lidem dostává v nepřesné či zkreslené podobě. Tradují se mnohdy informace naprosto nepřesné či již zastaralé. Výsledkem bylo založení časopisu Nová Botanika, kde své znalosti o rostlinách předávají populárně-vědecky přímo odborníci na dané téma, nikoli novináři či copywriteři. Výzvou bylo také to, že Nová Botanika vznikla mimo akademické pracoviště, aby byla zachována pluralita vědeckých názorů.

Jaké jsou podle tebe největší trendy nebo budoucí směřování ve tvém oboru?

Co se týče systematické botaniky (a obecně systematické biologie), zde jsou kostky vrženy, neboť je alfou a omegou všech dalších výzkumů, protože znát přesně daný taxon, danou rostlinu, vědět, kam patří v evoluci stromu života, je důležité pro další obory. Bez správné determinace daného druhu nemůžete zkoumat třeba potenciálně léčivé látky tohoto druhu, když ho nejste schopni odlišit od dalšího příbuzného druhu, který může obsahovat látky zcela jiné. V současné době dochází k získávání molekulárních dat z celých genomů rostlin, což umožňuje stanovit jejich přesnější evoluční uspořádání ve stromu života (Tree of Life), a tím pádem i k řadě změn v systematice rostlin, které se dotýkají všech oborů, které mají s rostlinami něco společného.

Můžeš nám přiblížit, jaké jsou tvoje zkušenosti s aromaterapií a jak ji využíváš ty sama?

Zajímám se o vše, co se týká rostlin, a to mě přivedlo i ke studiu aromaterapie, abych získala více praktických zkušeností s vonnými látkami a jejich účinky. Nicméně kvalitních studií zabývajících se detailně systematicky účinky éterických olejů a ověřujících jejich působení v klinické praxi stále není mnoho. Nejvíce studií se zabývá antimikrobiálními či antioxidačními účinky a velmi intenzivně se studují protinádorové účinky. Velmi důležitá je také kvalita éterických olejů. Na trhu jsou stovky různých firem distribuujících éterické oleje, o jejichž původu v zásadě samy nic nevědí. Osobně považuji za velmi důležité si vybírat kvalitní firmy, které samy éterické oleje vyrábějí, a ne jen rozplňují do lahviček produkty získané ve velkých objemech na „burzách“. Také si nevybírám éterické oleje jen podle deklarovaného působení jejich prodejcem, ale studuji publikace, které jsou relevantní, a taktéž si vybírám velmi pečlivě, jaké éterické oleje chci pro sebe použít. A nejčastější typ aplikace? Dříve jsem používala zejména aromalampu, kde vhodné zvolené éterické oleje dokáží naladit příjemnou atmosféru. V současnosti hodně používám více cílené aplikace na pokožku v olejových směsích s rostlinnými oleji. Rostlinné oleje samozřejmě mají také své specifické účinky i vůně, takže je i zde kreativní prostor pro vonnou kombinatoriku s éterickými oleji.

 

 

Jaký je tvůj oblíbený éterický olej z Aroma ateliéru?

Musím říci, že k vůním Aroma ateliéru jsem se doslova pročichala. Pokud totiž chcete používat éterické oleje nejen pro wellbeing v podobě difuzéru, ale i cíleně jako doplňkovou léčbu těla i ducha, je důležité používat opravdu kvalitně získané produkty. A to vám poví nejen analýzy a informace, které by měla každá firma zákazníkovi poskytovat ( a některé to stále nedělají), ale i váš nos. Je léto, to mám nejraději svěží citrusové oleje, z Aroma ateliéru třeba limetku nebo kumkvát. Líbí se mi i Katčina tvorba, třeba Kaizen.

Používáš inhalační tyčinky?

Možných aplikací éterických olejů je celá řada, inhalační tyčinku vnímám jako takovou první pomoc, kterou může mít člověk stále při sobě. Ale znáte to, všude mají jen takové ty plastové tyčinky, které byť jen trochu ekologicky smýšlejícího člověka již nebaví. Nejlepší je dřevěná tyčinka, se kterou máte jistotu, že se vám plast postupně nerozkládá a vy neinhalujete plastové částice. Jednu takovou jsem nedávno objevila právě v Aroma ateliéru a mohu jen doporučit (smích).

Proč je pro práci aromaterapeuta důležité znát základy botaniky?

Základem aromaterapie jsou éterické oleje, které vznikají chemickými procesy, jako je například destilace, ze silic aromatických rostlin. Takže na počátku všeho je rostlina. Je důležité vědět, o jakou rostlinu jde, a umět ji správně pojmenovat a zařadit. Také je dobré vědět, odkud pochází a zda ta, kterou mám právě v lahvičce, je pěstována v oblasti svého původu, či na druhém konci světa. Neodbornost může vésti k rizikům. V aromaterapii jsem se setkala s celou řadou záměn a omylů. Suverenita a lehkost, se kterou se lidé vrhají na oblast, pro kterou nemají patřičnou odbornost, je v dnešní době symptomatická. Také se setkávám s tím, že se lidé nezajímají, co to mají v lahvičce, hlavně, že jim to příjemně voní a třeba pomůže, když mají rýmu. I to je možný přístup, nicméně sami se ochuzují o hlubší pohled a poznání podstaty aromaterapie. Základem aromaterapie jsou totiž právě rostliny. Je důležité vědět, i proč rostlina dané silice produkuje, toto poznání nám může napovědět mnohé o potenciálních účincích i kontraindikacích vzniklého éterického oleje. A právě pro doplnění tohoto úhlu pohledu jsem koncipovala nový vzdělávací projekt AromaBotanika, která má přibližovat rostliny, které se skrývají za chemickými látkami v aromaterapeutické lahvičce či flakónu s parfémem.

 

 

Můžeš upřesnit, čemu se konkrétně věnuješ v projektu AromaBotanika?

Aroma Botanika vznikla jako zdroj informací o aromatických rostlinách pro všechny zájemce o vonné rostliny. Zahrnuje informace a znalosti, které by měl mít každý zájemce o aromatické rostliny a pro optimální využívání přírodních produktů z nich. Zabýváte-li se aromaterapií, měli byste o používaných aromatických rostlinách vědět více a sledovat nové poznatky. V současné době Aroma Botaniku tvoří tři pilíře: přednášky a workshopy, webový informační portál a aroma botanické publikace. Samotnou mě překvapilo, jak rozmanitý je svět rostlinných vůní, kde je stále co objevovat. 

Děkuji za rozhovor.

Foto:

archív RNDr. Lenkz Záveské Drábkové, Ph.D.